Duben, jeste tam budem

Hlasim se z dubna. V Montrealu je hezky, vysvitlo slunicko a je aji teplo. Obcas potkavame hromady snehu, ale ty se docela rychle zmensuji. Tento tyden jsem pozvala Aarona a jeho slecnu na veceri, udelala jsem leco s bramboraky a babovku, tak snad chutanlo. Pak jsme hrali Scrabble a po ocku pozorovali hokej, Montreal vyhral. Ma tedy jeste sanci se dostat do play-off. Hura :-) Dneska jsem dlouho spala, uklidila a byla se projet do pristavu na kole. Obcas jsem musela prejet pres led, ale byla to nadhera.


Cindy, Aaron a ja po bitve ve Scrabble. Kdo ma ostrihane vlasy?

Do Cech se tedy asi nakonec podivam v zari, nejspise jen na tyden. Se svym sefem jsem vykopala v patek valecnou sekeru, tak uvidime, co s tim udela. Vsichni se mnou sympatizuji. Proste - sef me nechce pustit do Evropy na konferenci, a to presto, ze jsem si nasla vlastni finance. Rika, ze ten tyden, co bych byla na konferenci, bych mela pro nej pracovat. Jinymi slovy, on me plati, ale misto toho, abych neco vyrabela pro nej, se mam flakat na konferenci v Barcelone. Ma to trosku pomotane a nevim nevim, jestli to nekdo rozmota. To je zatim vse, napisu, jak nas boj pokracuje.


Vylet do Bostonu a na Cape Cod

Muj byvaly spoluzak Paja prijel na tyden do Bostonu, tak jsem vyslysela jeho zoufale prosby se se mnou setkat a rozjela se za nim :) Vysledek vyletu muzete ohodnotit na nasledujicich fotkach


S Pajou pred hotelem Candlewood suite.

Boston downtown. Boston downtown zdali.
Stara bostonska radnice Benjamin Franklin.
Oslik pred radnici. Boston Common park.
Vycerpani irsti pristehovalci po plavbe pres Atlantik Titez za par let pote.
Bostonsky pristav, kde se sypal caj do vody. Pan, co nekam jde.
State house. Harvad University.
Harvard campus. MIT-Massachusetts Institute of Techonology, nejlepsi technicka skola vubec.
Setkani s Atlantikem na Cape Cod. Cape Cod je vytvoren z piscitcyh dun.
Na ceste do Provincetown - spicka poloostrova. Tadyk jsme spali - strasne foukalo.
Samy konec poloostrova. Pohled na majak z Provincetown.
Cestou na Race Point Rd. Duny s oceanem v pozadi.
Specificka vegetace - kdo by veril, ze venku jsou jen 2C? Zase duny.
Cape Cod National Seashore. Cape Cod National Seashore.
Tohle Marconi videl, kdyz v lednu 1903 poprve telegrafoval pres Atlantic. A tadyk je dukaz.
Taky mohl videt tohle, kdyz se podival jeste vic k jihu :) Pisek, pisek, vsude samej pisek :)

Tento mesic

Heja, heja! Jak se vam v Cechach dari? Slysela jsem, ze pocasi mate moc dobre. Nam zde vladne pocasi aprilove - zatimco pred sesti dny nasnezilo 20cm snehu, posledni tri dny byla obloha vicemene vymetena a teploty nad 20C. Tudiz jsem jiz od stredy zacala do prace jezdit na kole (novem!) a je to moc fajn. Prvni jizda sice byla narocna, ale uz se mi svaly rozhybaly a slape se jednoduseji. Za poslednich pet dni jsem najela 150km, tudiz jsem na sebe pysna. Jednou jsem premluvila naseho francouzskeho postdoca, at jede se mnou, ze mu ukazu ostrov Sv. Heleny. Trosku jsem mu ujela, ale musim uznat, ze byl statecny. Dokonce me pozval domu na drink :-)

A kdyz uz jsme u tech kol - vcera jsem poradala cyklisticky vylet. Seslo se nas nakonec sedm, bohuzel Arman po prvnich 20 minutach pichl a musel se vratit ke mne domu. Takze vznikla trosku zmatena situace, protoze jsem nemohla najit zbytek cyklistu, kdyz jsem byla Armanovi ukazat cestu domu. Misto naplanovanych 30km jsem ujela 50km. Vzhledem k tomu, ze dve ucastnice nesedely na kole 10 a 12 let, se vylet povedl. Erika spadla jen jednou, a to necelych 200m pred cilem :-) Mela bych brzy dostat fotku, tak ji semka pridam.


Horni rada zleva: Derek, Janko. Dolni rada zleva: Christoph, ja, Monica, Erika. Les Rapides de Lachine.

Po kolech jsem mela u me veceri, po ktere jsme hrali scrabble. Vybrala jsem si do tymu Eriku (chytre, ona je takovy chodici slovnik) a rikala jsem ji, jaka slova ma vymyslet. Docela nam to fungovalo, protoze jsme vyhraly :-) Derek s Armanem byli docela ztraceni, jednou se dokonce Arman ozval, ze muzou vytvorit Derekovo cinske prijmeni, coz nevesti nic dobreho. Andrew kupodivu neprohral :-) Sla jsem spat ve tri hodiny, kdy Derek odjizdel domu na kole, chudak.

Ve skole jsem mela 16.4. svoji snad posledni zkousku v zivote. Cely vikend jsem stravila ucenim a vsecko jsem pekne pochopila. Midterm byl docela tezky, tak jsem se pripravovala, abych to zvladla. Bohuzel kvuli snehove vanici jsem prisla pozde, ale vsechno pekne stihla. Dokonce za hodinu a pul misto planovanych tri. Bylo to nejake jednoduche, tak nevim, jestli jsem to vsechno dobre pochopila. Uvidime, co se z toho vyklube, tedka se docela bojim. Ale moc na to radsi nemyslim.

V praci toho mam hodne. Do ctvrtka musim poslat abstrakt na konferenci do Barcelony (juhuhuu), v patek mam prezentaci na jakemsi quebeckem meetingu fyziku v medicine (AQPMC). Sef sefa chce, abych prezentaci mela, sef ani ne. Takze jsem mezi dvema kameny, ale ja se roztlouct nenecham! Sef sefa je dulezitejsi, takze pujdu.

Na konci kvetna mame dalsi konferenci na McGill, kde musim prezentovat 20 minut a jeste k tomu mit poster. No, nenudim se. Ale je to fajn. Hlavne su hrozne rada, ze konecne prestalo snezit (tuk, tuk), protoze uz to bylo fakt psycho. A tim, ze budu jezdit na kole, nebudu klusta. A bude se mi lepe spat :-) Taky jsem se rozhodla, ze letos budu uz konecne delat cely triatlon, ale musim se rozhodnout, ktery to bude. Nektere trasy jsou moc kopcovite (samozrejme jen beh a kolo ;-), tak to asi napoprve ne. Asi na to nepujdu moc zhurta, jakoze tam nevypustim dusi, ale zkusit bych to chtela. Kolo trenovat budu porad, obcas chodim behat a plavat. Tak to budu muset nejak zpravidelnit. Pres leto to bude jednodussi.

Ptacci se maji moc dobre, porad hulakaji :-) Nekdy se perou, nekdy si prebiraji pericka. Jsou takovi nestali. Arman se zde vcera ucil a rikal, ze je kvuli jejich kriku malem zranil. Ale to by videl!

Tak to je pro tento mesic asi vsecko, ozvu se zase v kvetnu, snad s nejakymi peknymi jarnimi montrealskymi fotografiemi. Hezke jaro!