A je to tu, Montrealem se 3.12. prohnala prvni snehova boure. Jak to vypadalo, muzete posoudit sami:

A diky spouste snehu uz muzeme lyzovat. A chodit na brusle. Teda na brusle muzeme hlavne kvuli tomu, ze je zima. Prvni prosincovy vikend nestoupla teplota nad -20C, coz bylo docela zajimave.

Minulou stredu jsme se tedy vydali na lyzarskou vypravu. V sedm hodin vecer jsme si dali sraz na hore a ve ctyrech jsme se za svetel dvou celovek vritili do temne noci. Jen snih odrazel svetla ostatnich bezkaru. Bylo -10C a my jsme si to drandili dvakrat kolem hory, skoro dve hodiny jsme jezdili. Okolo nas svitila svetla montrealskych budov, proste nadhera. Pred devatou, pri dojezdu na parkoviste, jsem chtela svuj prvni bezkarsky vylet bez padu oslavit padem do trimetrove hromady snehu. Podle planu se mely bezky zaborit do hromady a ja do ni posleze padnout. Zel hromada byla (diky mrazu?) uplne zmrzla, moje lyze se pred ni zastavily a me telo pokracovalo v docela rychlem pohybu vpred. Myslim, ze jsem predvedla jeden ze svych nejlepsich gymnastickych vykonu, pater se prohla jako luk :-) Ani jsem netusila, ze neco takoveho jeste umim. Emily se mi hrozne smala a rikala, ze je skoda, ze zpoza auta videla jen do vyletovat do vzduchu snih.

A kdyz uz mluvime o Emily, tak vam musim oznamit, ze jsem dneska kvuli ni trosku smutna. Mam radost, ze dnes obhajila PhD, ale neoslavuju, nebot uz zitra odjizdi do Nemecka. Bude mi (nam) chybet, poplakaly jsme si. Jeji Aufwiedersehen party se konala uz v sobotu a byla moc fajn. Ha, taky jsem na party mluvila s jednim klukem z Baskicka spanelsky, to bylo hezke. Aji si neco pamatuju. Ale uznavam, ze zarijova konference v Barcelone asi hodne pomohla.

A v patek jsem pozvala Christopha s jeho dvema kamaradama na veceri, podavalo se vepro-knedlo-zelo. Mela jsem z toho trosku strach, protoze jeden z pozvanych je cerny jako bota, ale myslim, ze mu taky chutnalo. A v nedeli jsem byla pro zmenu delat certa ceskym a slovenskym detem. Deti bylo 16, coz je o dve vice nez loni. To jen tak, abyste meli prehled. Mikulas Stefan zase vyvadel a nejvic asi vystrasil maminku andela, kdyz andelovi nakukaval, aby co nejdrive povinul miminko No, asi to nedava smysl, ale je to tak. Jo, andel byla Kristyna:-)

Taky jsme v praci se sefem sesmolili me skutky za rok 2007 a pripravili plan na 2008. Vypada to docela rozumne, tak uvidime, v jakem case budu schopna vsechno udelat a napsat dizertaci. Zatim je plan na srpen. A delam prvni review! Jan asi potrebuje ohodnotit jeden clanek hodne rychle, tak me pozadal, abych napsala review. Je to Medical Physics, docela uznavany casopis, tak mi drzte pesti, at se mi to rozumne povede. Uz jsem to jednou precetla, ale nijak nadsena z toho nejsu. Tak snad zitra podruhe.

A tedka jdu spat, vcera byli dvoji sousedi dost hlucni, tak doufam, ze si to vybrali na nejaky cas dopredu. Ale myslim, ze nahore je nejak vic lidi, nez by se mi libilo. Takze tak.

Aaa, jeste jsem zapomnela podekovat Ceskemu a Slovenskemu sdruzeni v Montrealu. Dekuju!

Omlouvam se za mene caste psani, ale mam v praci opravdu napilno. Podarilo se mi poslat paty clanek, tak doufam, ze ohodnoceni bude pozitivni. Ale take se muze dost dobre stat, ze vubec pozitivni nebude :-) Nicmene pracuju, jak jen muzu, dokonce jsem i zacala psat dizertacku. Uz mam 50 stranek, to su masina, co? Ale ceka se tak 200-250. Myslim, ze prvnich 150 budou vpodstate jen me clanky, tak uvidime, co udelam se zbytkem. Je uz pul druhe rano, zrovna jsem dopracovala. Nicmene:

Preji vam vsem krasne Vanoce, hodne nalezenych darecku pod stromeckem a velky klid. Zitra odletam na zimu do teplych krajin, ale niceho se nebojte, moc rada se s vami podelim o sve zazitky!