Tak je to tu, konecne mam po vsech deadlinech, prezentacich a konferencich, takze muzu aspon trosku odpocivat. Ale predtim jeste napisu, jake to vsechno bylo.

Konference na McGill byla docela fajn. Mela jsem tam poster a prezentaci, vsecko probehlo dobre. Ani jsem se tak moc nebala. Meli jsme taky konferencni veceri na lodi na Sv. Vavrinci, to bylo hezke. A poznala jsem zase par novych lidi. Take jsem poznala jednoho studenta z FJFI, Jardu Solce. Aji jsem ho pozvala jeden den na veceri. A tadyk jsou od nej nejake fotky, ktere vzal na Bateau Mouche. Nejsem skoro na kazde fotce proto, ze bych byla tak neodolatelna, ale proto, ze proste sedel Jarda naproti mne :)

Jarduv (vpravo) a muj (vlevo) poster.	Na zdravi!
Francois a ja u polevky.	Zrejme mam neco zajimaveho na vypraveni.
Pohled na lod.	Francois a kachna :)

Po nasi konferenci jsem jela na konferenci do Toronta - XV. Mezinarodni konference pro pouziti pocitacu v radiacni terapii. Aji to bylo hezke, opet jsem poznala nove lidi a videla se s nekterymi, ktere jsem uz znala. Navic jsem byla nominovana na mladeho vyzkumnika, a ejhle:

Moje prvni a posledni (?) vedecke oceneni.

Konference byla take narocna, obzvlaste kvuli malu naspanych hodin. Takze jsem si doma pak musela odpocinout. Ucastnil se ji take John. R. Cunningham, slavna osobnost v radioterapii. Je to srandovni pan :-) Pridavam par fotek z Toronta.

Tadyk me poto holub :)	Bank of Montreal in Toronto.
Vandermeulebroucke, tahle se jmenoval jeden kluk, rikal, ze je to jmeno pro prince. Ale taky to pry znamena ten od mlyna u baziny.	Pogue mahone = kiss my ass in Gaelic, irska hospoda. Tu jsme museli s klukama z Irska navstivit.
Tadyk se odehravala cela konference.	CN tower.

Tedka, jak jsem pojmenovavala fotky, jsem si vzpomnela na spoustu zazitku, ale jsem tak unavena, ze je popisovat nebudu :-) Vrhnu se na fotky z vikendoveho cyklistickeho vyletu.

Vikend jsem mela puvodne stravit na ceskem volejbalovem turnaji v Toronte, ale bohuzel z toho seslo, tak jsem si musela najit program trosku jiny. A jelikoz pocasi dovolilo, vydala jsem se dokoncit 200km dlouhou stezku na sever - P'tit train du Nord.

Bazina	Reka.
Jezero.	Konec stezky - Mt. Laurier, 200km. A tedka zpet.
Tadyk jsme spali, kveceru byla trosku zima.	Trosku vetsi zima... Pak jsme ale udelali ohen na brehu jezera.
Lac des Ecorces, po zapadu slunce.	A po vychodu slunce, hladina klidna.
Pohled k zapadu.	Ranni plavani v Lac des Ecorces.
Bobri usilovne pracuji.	Krasne kapradi.
Kvetinky typicke pro tuto oblast Laurentians.	Su spalena a uz jen kousek do cile.

Vylet se opravdu moc povedl, obzvlaste vecerni a ranni plavani, jezero bylo jen nase. A voda byla tepla, tomu jsem vazne nechtela verit! A mami, byla opravdu tepla, ne jak ta, ve ktere se koupes ty ;-)

Taky jsme meli po ceste stesti na par zviratek, tak zde se na ne muzete podivat:

Zajic.	Srnka.
Lasicka s zabou v tlame.	Sumec.
Tohle byla srnka.	Velka zelva! Asi 30cm krunyr, fakt!

No jo, jsem vazne lina, takze uz nic popisovat nebudu. Snad jen to, ze v patek jsme meli prvni softballovy zapas a ze mi to teda vazne neslo. Ale nas cely tym je nanic :-). A taky doporucuju zhlednout film Once. Je o irskem muzikantovi na velmi volne noze a ceske imigrantce v Dublinu. Krasna hudba, love story, ne vsak hollywoodske!

Ano, je to tak. Tento trebovsky rodak prijel spolecne s Ursulou Klukovou zahrat do Kanady par predstaveni. Zacali v Toronte, pak prejeli do Ottawy a sve kanadske 'turne' zakoncili u nas, v Montrealu.

O predstaveni jsem se dozvedela z Montrealskeho Vestniku. Nekolikrat jsem na nej zapomnela, ale v osudny den jsem se nespletla a sla. Sal byl malicky, ale jakztakz plny. Jeste pred zacatkem jsem uvidela Pavla Travnicka, tak jsem se osmelila a oslovila ho.

Moc jsme nevedela, jak zacit, ale nakonec ze me vypadlo jmeno naseho spolecneho rodneho mesta a uz to bylo. Se Pavel rozpovidal a cely se rozplyval, ze je rad, ze me poznava. Vyrustal totiz s moji mamkou a tetou ve stejnem dome, kde take sidlilo mestske divadlo. Musela jsem se ho tedy zeptat, jestli je pravda, ze chodili s mamkou a tetou plivat v divadle na herce. Bohuzel se to potvrdilo :-)

Tak hnedka na zacatku predstaveni me Pavel predstavil divakum. To bylo docela srandovni. Jinak s Ursulou povidali o studiu herectvi (Pavel) a zdravotnicke skoly (Ursula). Bylo to docela zajimave, jen se mi nelibi prazsky prizvuk. Ale co uz. Po prestavce nas oba krmili vtipy, zahrali scenku Techtle-mechtle, kterou urcite vsichni znate, a Ursula zazpivala pisnicky z jeji predstaveni o Cachticke pani.

Kdyz bylo po vsem, nechala jsem si Pavla podepsat pro mamku. Ptal se, kam letim, coz jsem moc nepochopila, protoze to byli oni, kdo leteli do Cech. Tak ze pry musime na pivo. Ale moc z toho nebylo, jen tam byl s nama chvilku.

Pavel Travnicek v Montrealu.

Taky jsem dneska byla plavat. Chtela jsem si dat 750m, abych se na triatlonu neutopila. A protoze v draze oznacene jako pomala byl jen jeden plavec, sla jsem tam. A normalne po dvou delkach me plavcice vyhodila, ze pry musim jit plavat do rychle! To je uroven :-)

Na kole porad jezdim, uz mam najeto 1100 km. Obcas si zajdu zabehat, to taky neni spatne. Uz bych mela nejaky ten triatlon vybrat.

V praci dobry, protoze sef tadyk neni :-) Ale makam, pisu clanek, zitra uz napisu zaver a jeste to cely poradne prectu a asi prehazu, ale uz by to melo byt ok. O vikendu jeste nevim, mam totiz napsat jeste jeden paper, nez prijede Frank, coz je pristi ctvrtek. Tak uvidime, jak se to povede. Vikendy jsou tedka dva za sebou dlouhe. Juhuuu.

To je zatim vse, jde se spat.