V pátek jsme se já a Jürg, kolega z práce, konečně dočkali. Vyrazili jsme na prodloužený víkend do Kapského města. Protože z Johannesburgu do Kapského města vzdušnou čarou asi 1300 kilometrů, letěli jsme letadlem. Autem se ta vzdálenost sice dá urazit za jeden den, protože dálnice jsou perfektní a rovné, takže se to po nich dá docela rázovat (120 km/h je tady takové orientační číslo), ale nechtělo se nám zabíjet dva dny jen kvůli cestě, protože musíme přeci jen trochu šetřit dovolenou.
Z práce jsme tedy odcházeli po poledni a vydali jsme se na letiště. Letadlo sice mělo letět až v osm večer (koupili jsme si totiž balíček zahrnující cestu, pronájem auta na tři dny a ubytování za cenu, která byla vysoká jako samostatná letenka, a to ještě ne zpáteční - nevýhodou bylo, že jsme museli vzít let až v osm večer), ale doufali jsme, že třeba bude místo na dřívějším letu, a my se tak dostaneme do Kapského města dřív. Další drobný problém byl, že letenky, které jsme měli, jen velmi obtížně umožňovaly zařazení na čekací listinu na dřívější let - zkrátka přednost měli všichni ostatní a až pak jsme byli na řadě my (oběť za cenu letenky). A navíc byl pátek odpoledne, takže byly lety už samy o sobě velice nacpané.
Dopadlo to prostě tak, jak už jsem naznačil - ač jsme se snažili přemlouvat, jak to šlo, hrát hloupé, prosit, nic nepomohlo, a my jsme jsme na letišti museli čekat až na náš let. Ke všemu byl let ještě zpožděný, takže jsme odlétali ještě o hodinu později. Osm a půl hodiny na letišti. Ještě, že jsme s sebou měli dostatek literatury a na letišti se dal čas zabít docela slušně.
Let proběhl v pohodě, Jihoafrické aerolinie nejsou špatné. Na letišti jsme si vyzvedli auto, a vyrazili jsme do centra Kapského města, kde jsme měli zajištěné ubytování. Přestože byla tma (skoro půlnoc), byl okamžitě vidět a cítit rozdíl mezi Johannesburgem a Kapským městem. Předně - v Kapském městě existuje pouliční osvětlení na stejné úrovni jako v Evropě. Také bylo výrazně tepleji a vlhčeji a ve vzduchu byla přímo cítit sůl (není se co divit, Kapské město je doslova obklopeno oceánem).
Hotel jsme našli poměrně rychle. Abych nelíčil Kapské město jen v pozitivních barvách, během průjezdu městem jsme omylem zajeli i do ulic, kam by se v noci nemělo chodit pěšky (podobně jako v Johannesburgu), a tak jsme byli svědky nabízení dětské prostituce (ta dívka se nenabízela nám, ale kolemjdoucímu chodci, a nebylo jí víc než čtrnáct, něco jako v našem pohraničí, akorát u nás jsou sociální pracovnice většinou v úplně opačné věkové kategorii). Také jsme zahlédli dětský gang - jak nám bylo později vysvětleno, jsou tyto gangy nebezpečnější než dospělí, prostě proto, že se jich na vás vrhne dvacet, a když dáte ránu jednomu, tak to k ničemu není, protože jich ještě devatenáct zbývá. Také utíkat nemá moc význam, protože v tom množství si vám prostě nadběhnou.
V hotelu jsme akorát zapadli do postele a těšili jsme se na druhý den. Ale o tom dále.
Ještě na závěr něco z historie: Kapské město je místem, kde začalo osídlování Jižní Afriky. Jak se začínala používat cesta do Indie, byla na jižním cípu (záměrně neříkám nejjižnějším, protože ten je o pár set kilometrů dále) Afriky založena kolonie, která sloužila jako stanice, kde lodě nabíraly nové zásoby. Proto má také Kapské město nejstarší "evropskou" historii z celé Jihoafrické republiky - a při procházce městem je to poznat. Postupem času Kapské město sloužilo jako věznice pro vyhnance z Evropy a přijížděli sem lidé z celého světa. Vytvořila se tak směsice kultur a Kapské město je proto velice mezinárodní. Apartheid se snažil nebílé obyvatelstvo izolovat nebo vystěhovat do severních částí země (už jsem o tom psal v části o Sun City), ale zejména repatriace černošského obyvatelstva ze slumů v jihovýchodních předměstích města narážela na silný aktivní odpor. Poslední velký pokus o násilné přestěhování mnoha tisíc černochů se uskutečnil v roce 1986 a skončil krveprolitím, při kterém bylo zabito několik set lidí. Poté apartheid své úsilí vzdal. Dnes je situace lepší alespoň v tom, že policie nepodniká ve slumech bezdůvodné razie. Životní podmínky mnoha desítek tisíc lidí v jihovýchodních předměstích však zůstávají katastrofální. O tom však ještě později. Pokud jsem se ještě nezmínil, podobná předměstí existují i v Johannesburgu. Celkově však v Kapském městě žije vzhledem k jihoafrickému průměru silně nadprůměrné procento bílých.
29.července 2000 - Stolová hora a mys Dobré naděje
