Pretoria je hlavním městem JAR, sídlem jihoafrické vlády a také rezervní banky (jako naše ČNB). Nicméně parlament byste zde hledali marně, ten je v Kapském městě. Ani ústavní soud není v Pretorii, ale v Bloemfonteinu, což je na půli cesty mezi Pretorii a Kapským městem. Uvažuje se o přestěhování parlamentu do Pretorie, ale zatím to není nijak aktuální.

Pretoria není nijak pro turisty extrémně zajímavé město. Je však úzce spojená s historií Jihoafrické republiky. Vznikla v roce 1853, když Búrové v severní části dnešní JAR koupili dvě farmy a ustavili zde hlavní město svého státu, který se rozkládal severně od řeky Vaal a kterému zaručili Angličané nezávislost. Město bylo pojmenováno po Andriesi Pretoriovi, který v roce 1838 drtivě porazil Zuly v bitvě u "Krvavé řeky". Město je poněkud nadsazený pojem, protože dlohá desetiletí byla Pretoria jen vesnicí.

Taky už jste se přestali orientovat v tom, kdo proti komu vlastně bojoval? Nic se neděje, ono to opravdu není jednoduché, já se v tom také ještě pořádně nevyznám. Takže ještě jednou. Búrové byli/jsou potomky prvních, převážně holandských bílých osadníků. V průběhu staletí se jim podařilo vydobýt si životní prostor na úkor domorodých černošských kmenů, kterých byly a jsou desítky (proto má JAR také jedenáct úředních řečí). Jedním z nejsilnějších domorodých kmenů byli právě Zuluové (dodnes se jedna jihoafrická provincie jmenuje Kwazulu-Natal). No a do těchto šarvátek mezi Búry a domorodými kmeny přišli Angličané. Ti se snažili ovládnout celé území a udělat z něj anglickou kolonii.

Protože se Angličanům nedařilo udržet celé území pod kontrolou, udělili severní části nezávislost a Búrové si tady vytvořili již zmíněnou první nezávislou Jihoafrickou republiku. Tenhle stát ale nebyl moc stabilní, Búrové měli neustále problémy s dotěrnými domorodými kmeny a nakonec i sami se sebou (nejdelší civilní válka trvala šest let). Nakonec si Angličané rozmysleli svoji velkorysost a v roce 1877 vzali búrské území útokem. Dobytí jim nedalo moc práce, nicméně už za čtyři roky byla Pretoria opět pod kontrolou Búrů. A v roce 1883 byl Paul Kruger zvolen jihoafrickým prezidentem (je po něm pojmenován například Krugerův národní park).

Nutno podotknout, že ve vztahu k černošskému obyvatelstvu nebyli Búrové o nic lepší než Angličané. Ani jedni nepovažovali černochy za rovnoprávné obyvatele.

Aby to nebylo tak jednoduché, našlo se v osmdesátých letech devatenáctého století na území kolem Pretorie zlato. Tím se tahle nezajímavá krajina stala rázem jednou z nejatraktivnějších oblastí na světě. Díky zlatu a doslova přímo na něm vyrostl i sousední Johannesburg. Atraktivnost Witwatersrandu (tak se celá oblast kolem Pretorie a Johannesburgu jmenuje) si uvědomili i Angličané, a tak se v roce 1899 už zase bojovalo. Mírová smlouva byla podepsána v roce 1902 a búrská území se stala britskou kolonií.

Asi nejlepším dokladem o zásobách zlata v oblasti Witwatersrandu je fakt, že zde těžba zlata kolem roku 1910 dosahovala třetiny celosvětové těžby. Aby bohatství nebyl málo, byla v okolí Pretorie nalezena bohatá naleziště diamantů.

Postupem času Angličané udělovali územím na jihu Afriky stále větší nezávislost a v roce 1961 vznikla Jihoafrická republika. Jihoafričané tak získali nezávilost, to však platilo pouze pro bílé obyvatele, protože černošské obyvatelstvo bylo pod neuvěřitelným útiskem apartheidu. Alespoň formálního rovnoprávnění dosáhli černoši až v roce 1994, když Africký národní kongres vyhrál volby.

No a teď zase zpátky k Pretorii. Centrum města je příjemně živé a rozhodně bezpečnější než centrum Johannesburgu. Siluetě města dominuje budova Jihoafrické centrální banky. Ve městě se zachovaly i některé starší budovy, například dům, který byl rezidencí Paula Krugera. Celým městem od východu k západu (nebo chcete-li od západu k východu) prochází ulice Church Street, která je se svými 26 kilometry jednou z nejdelších na světě.

Architektonicky nejzajímavější stavbou jsou pravděpodobně Unijní budovy, sídlo jihoafrické vlády. Bohužel nejsou (nebo aspoň nebyly, když jsem tam byl já) přístupné veřejnosti. Procházet se dá pouze přilehlým parkem, ze kterého je hezký výhled na město.

Zpestřením mé návštěvy byly oslavy Dne žen, který se v ten den v Pretorii konaly. Tento svátek je silně spojen s bojem černošského obyvatelstva za zrovnoprávnění, a tak se oslav účastnili prakticky výhradně černoši (a ještě přesněji černošky). Jedinečný pohled byl na tlusté černošky, navlečené do barevných svátečních tradičních šatů, které tancovaly jak šílené.

 5.-7.srpna 2000 - Krugerův národní park

 18.-19.srpna 2000 - Drakensberg poprvé

    Hlavní stránka